Když tu padla otázka, která kniha je moje nejoblíbenější, nedokázal jsem jednoznačně odpovědět.
Kdyby však dotaz zněl na nejlepších dvacet stran, bylo by to určitě těch posledních dvacet v pistolníkovi začínajících větou: "Tak si jdi, jsou i jiné světy."
Mám pocit že je přečtu během půl minuty a zároveň že to trvá celé věky, a to i přes filosofickou hloubku jejich obsahu a fakt že už je čtu potřetí.
Mám pocit jako by to ani nepsal King a zároveň že je v nich obsažena celá podstata Temné věže.

Když jsem četla poprvé Pistolníka, ta kniha mě naprosto nadchla! Postavu Rolanda jsem si zamilovala a když jsem jí dočetla jen jsem čuměla ta knížka mě úplně dostala, hned jsem si jí musela přečíst znova.

zatím jsem stihla jen tři díly: Pistolník, Tři vyvolení a Pustiny. Musím přiznat, že sem dlouho kolem těch polic s Temnou věží chodila, než jsem konečně sáhla po první z nich. Rozhodně tuto ságu dočtu, zajímá mě, jak to s Rolandem, Eddiem, Jackem a Susanah dopadne, ale musím říct, že se to docela dost vymyká běžným dílům Mistra. No uvidíme

Velmi zajímavá, překvapivá, originální, propletená, napínavá, místy děsivá, zamyšleníhodná a krásná sága, kterou osobně považuji za jedno z nejlepších děl SK.
Už se těším, že až to trochu pozapomenu, přečtu si ji znova a zaměřím se více na detaily

Tak v tý první větě si jí hezky vystihl naprosto souhlsim. Jinak já když jsem dočetla Pistolníka a tak moc se mi líbil, že jsem nečekala než ho zapomenu a začla ho číst hned zas znova a všímala si právě těch detajlů.

No tak to já jsem hlavně vůbec nechápal kam SK směřuje a pokračoval jsem plnou parou (nebo spíš plným výkonem elektromotorů, viz Blaine Mono dále do dalších dílů...

pistolník boží jako všechny díly temné věže